Houpačka druhé třídy
Jako na houpačce jsme si mohli připadat po dalších dvou zápasech ve druhé třídě. Zatímco první duel se Starobrnem se nám po výborném výkonu podařilo dovést k vítězství, ve druhém jsme – částečně i vinou vyčerpání ze zápasu prvního a absence přestávky – podlehli soupeři, se kterým se přitom hrát dalo.
Až z dalekého Cajzlu dorazil staroprezident Pur podpořit naše snahy o první výhru v sezóně. Sestava vypadala takto: Piters – Luke, Chob, Pur, Vovka, Manchos, Honza, Táborák.
XXX – Starobrno 2 : 1 (1 : 1)
Nasazení a obětavost byly zbraně, kterými jsme dokázali přehrát jinak velmi solidní tým, ani s lety neztrácející nic na slušné technice a především fyzické převaze v poli. Už při rozcvičení bylo zřejmé, že v přetahování lanem bychom s tímto týmem prohráli na celé čáře. Naštěstí pro nás se však hrálo v míč kopaný a to nám dávalo ještě nějaké naděje.
Začali jsme nadějně a navzdory kostrbaté kombinaci dokázali několikrát protlačit míč až k vápnu, odkud se rýsovaly nadějné střelecké příležitosti. Zhruba po pěti minutách konečně zahřmělo, když rána zdálky způsobila chaos před brankářem, ve kterém se nejlépe zorientoval Manchos a protlačil míč do sítě – 1:0! Tentýž hráč měl o chvíli později na noze druhý gól, ale v nájezdu ho vychytal brankář. Starobrno se postupně rozehrálo a začalo nás ve středu hřiště přetlačovat, k čemuž přispěl relativně bohorovným přístupem i sudí Havíř, který jejich fyzickou hru za pomoci rukou často pouštěl a naopak odpískal jako faul Chobovo čisté odbavení soupeře. Piters si věděl rady se střelami ze střední vzdálenosti, ale když na něj Manchos (po předchozím sprintu na druhou stranu, neúspěšné koncovce a sprintu zpět bohužel o krok pomalejší) pustil útočníka, který kolmou přihrávku dloubnul zkušeně k zadní tyči, už si poradit nedokázal – 1:1.
Zřejmě nejlepší pasáž hry jsme si nechali na druhý poločas. Ačkoli naše hra stále zdaleka nepřipomínala dobře promazaný stroj, enormním nasazením jsme dokázali vymazat naše ztráty míče a neúnavně se tlačili dopředu. Borci Starobrna hráli dál svoje a pomáhali si i rukama, což vytočený Pur už nevydržel sledovat a za komentář k hlavnímu rozhodčímu obdržel žlutou kartu. Několik našich střel z nadějných pozic vyškrábl gólman soupeře a vypadalo to, že ten gól snad nedáme. Pár minut před koncem se ale k míči protlačil Chobot a protancoval s ním až do střelecké pozice, v níž nezaváhal – 2:1!!! Starobrno v reakci odvolalo brankáře a pokusilo se nás překvapit hrou v pěti, k té jsme ho však díky aktivnímu napadání téměř nepustili a slavíme první tříbodový zisk!
XXX – Bystrc 0 : 6 (0 : 3)
Syndrom druhého zápasu bez pauzy se projevil v plné síle. V prvním poločase jsme ještě Bystrci byli důstojným soupeřem, ale štěstí z prvního zápasu se překlopilo na druhou stranu. První gól přišel poté, co Luke ztratil v pozici posledního míč a nestihl se vrátit s útočníkem, který si obhodil vybíhajícího Piterse a zakončil do prázdné branky. Druhý gól přišel stejně smolně: Libor Machek dostal „na hrušku“ zády k brance přihrávku a obtočil se kolem Choba, který jeho střelu ještě tečoval nad Pitersovo rameno. V té chvíli bylo jasné, že už s výsledkem těžko něco uděláme a třetí gól těsně před poločasem stvrdil náš osud.
Po přestávce už naše napadání vzhledem k celkovému vyčerpání nepřineslo úspěch, naopak nabídlo nebývalou střeleckou volnost rychlým kontrům soupeře. Libor Machek zkompletoval svůj hattrick a podílel se na celkové výhře Bystrce 6:0. Dohrávalo se relativně v poklidném tempu, borci v růžovém se nikam nehnali a umožnili nám i několik zajímavých kombinací, ale ani z vyložených pozic jsme branku prostě vstřelit nedokázali.
Čtyři body a jedenácté místo – toť resultát našeho dosavadního snažení. Zítra info o trénincích!
Vovka
