Návrat na vítěznou vlnu

XXX – Orel Řečkovice C 3 : 1 (2 : 0)

Do zápasu s Řečkovicemi nastoupila tato sestava: Piters – Chob, Pur, Standa, Pasin, Vovka, Manchos, Honza.

Úvodní oťukávání a mírnou převahu Orla ukončil Standa, který se ocitl v sestavě poprvé v jarní části soutěže. S míčem na noze obkroužil celé vápno soupeře a nemaje komu nahrát, rozhodl se nakonec pro střelu z úhlu. Ta zřejmě i s tečí buď Manchi nebo některého Orla zaplula za záda Petra Havlíka a poslala nás do vedení.

Orel se pokusil reagovat a Petr Havlík, navrátivší se po vynucené pauze do branky, chtěl podpořit svůj tým rozehrávkou v pěti. Jeho přihrávku na Balúa však skvěle vystihl Mancha, který následně ustál i tvrdý střet s provozním přilehlé hospody a ve stavu připomínajícím lehký otřes mozku dovezl míč do prázdné branky. Balú se ze země zvedal velmi těžce, doufáme však, že tato ostrá - byť čistá - srážka ho dále nepoznamenala.

Nástup do druhého poločasu nás však uzemnil. Dobře zahraný rohový kop uvolnil těsně před Pitersem hned dvojici hráčů a Lukáš Dlabáček snížil na 1:2. Orlové se dál pokoušeli o nátlakovou hru, nám se ale dařilo poměrně dobře držet míč a nepouštěli jsme je do soustavného tlaku. Několik nadějných protiútoků se nám nepodařilo dotáhnout do konce; zejména Pasinova střela do tyče mohla dopadnout lépe. Nakonec se ale ujala kombinace přes celé hřiště, kterou Honza zblízka zakončil filigránským obloučkem pod víko – 3:1. To bylo vše a náš tříbodový zisk byl důvodem k hromadnému pokřiku.

XXX – Mejdan 7 : 2 (3 : 1)

Na druhý zápas se dostavil i Táborák, který dorazil z dovolené na Slovensku i s potomky, kterým toužil předvést, jak tatínek dobře kope do balónu. Místo v útoku zaujal místo Pasina, který se stáhl dozadu.

Mejdan není týmem, který by svým postavením v tabulce vzbuzoval přehnaný respekt. Skupina postarších plejerů v čele s mladou útočnicí okupuje předposlední pozici a bodový zisk slaví málokdy. Jejich zápasy se však nevyplácí podcenit; i favorizovaný Orel v minulém týdnu tuto partu porazil pouze 4:3.

Nade všemi v tomto týmu vyčnívá playmaker a střelec Spilka. Právě tento hráč způsobil nečekaný úvod, kdy náš poněkud vlažný nástup ztrestal ve velkém stylu – potáhl si míč středem, obešel dva hráče a nechytatelnou bombou k tyči propálil Piterse. Včasný direkt nás však probudil a do poločasu jsme dokázali zvrátit vývoj třemi brankami. Dvakrát se trefil Manchos, který pokaždé obsadil do „svojí“ pozice nahrávače jiného hráče – poprvé Pasina, podruhé Choba – zatímco sám předvedl běh s míčem a přesné zakončení. Gólový účet poločasu završil Standa, jehož individuální průnik a kladivo do sítě si nijak nezadaly s úvodním gólem zápasu.

Nástupy do druhého poločasu nám ale v neděli nešly. Rozehrávku z autu jsme pokryli špatně a Mejdan opět snížil na rozdíl jednoho gólu. O odskok na 4:2 se však vzápětí postaral Pur po kombinaci od rohového praporku a pak už jsme stříleli branky jenom my.

Před pátou brankou Honza nasadil housle obránci a uvolnil Pasina, který se zakončením neměl problém. Pasin poté ve stylu Radka Gudase odebral míč největšímu gigantovi soupeře a vyrazil na spanilé sólo, zakončené přihrávkou na úplně volného Táboráka. Ten se před odkrytou brankou mohl rozhodnout, jak zakončí a na počest nejslavnějšího českého invalidy po Švejkovi zvolil šajtli – 6:2. Střelecký účet završil vlastní gól, který způsobil Honza nepřesným zakončením do brankáře Mejdanu, od jehož zad se míč dokutálel do sítě.

Navzdory zisku šesti bodů jsme se v tabulce opticky propadli až na třetí místo, máme však zápas k dobru oproti druhým O5 MY a dokonce dva proti prvnímu Orlu. V neděli nás čekají Raz Náraz a již tak důležitý duel ze společenského hlediska tak získává i velký strategický rozměr.

Vovka (s vydatnou pomocí paměti Manchose)